|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Dolkošová, Vendula ; Hrabec, Josef (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
ANOTACE Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh zástavby nárožní proluky domovních bloků na území poblíž křižovatky ulic Brabansko- Malá Dlážka. Lokalita se nachází na situačně exponovaném místě poblíž nábřeží řeky Bečvy s výhledem na protější historické centrum Přerova, zároveň přiléhá k hranici ochranného pásma městské památkové zóny. Předmětná městská část představuje oblast, kde jsou soustředěny možnosti pro sportovně rekreační aktivity. Východní nábřežní území je rekreační zónou navazující na městský park a přírodní rezervaci. Západním směrem na nábřeží je rozsáhlý areál tělocvičné jednoty Sokol. Poblíž křižovatky, která je vymezena vodním náhonem bývalého mlýna, je sportovní centrum Mlýn s přilehlým parkovištěm. Zdejší lokalita je sportovně významná, je křižovatkou místních cyklistických stezek, pěších i naučných. Vzhledem k vysoké popularitě cyklistiky byla jednou z hlavních funkcí bytového domu zvolena služba cyklocentra se servisem. Pětipodlažní budova je situována jako solitér, území pozemku tvoří otevřený prostor orientovaný ke křižovatce a nábřežní komunikaci. Z architektonického hlediska představuje objekt budovy tvar jednoduché kostky s fasádou tvořenou hladkým proskleným pláštěm černé barvy. Exteriér je řešen parkovou úpravou s architektonickými prvky. Dispoziční členění budovy je zcela podřízeno základním funkcím budovy, které zhodnotí charakter lokality: bydlení, cyklocentrum, služby veřejnosti. V budově je situováno 12 malometrážních bytů, sportovní prodejna, cykloservis, prodejna pekařských výrobků s občerstvením, podzemní garáže. Hlavní nosná konstrukce je železobetonová monolitická, opláštění prosklené sendvičové s tepelnou izolací. Zakládání objektu pomocí železobetonové monolitické vany je ovlivněno vysokou hladinou spodní vody a přeložkou stávající trasy parovodu. Realizací objektu navrhovaného městského domu budou doplněny služby okolních objektů. Přerov je městem cyklistů. Hlavní ideu cyklistického centra je možno dále rozvinout. Nabízí se realizace široké sítě cyklistických stanic, sloužících jako půjčovny kol „citybike“, jejichž pohyb by byl sledován elektronicky. Podpora cyklistiky je v souladu s tendencemi redukce motorové dopravy ve městech.
|
|
|
Vize pro Krnov
Grunwaldová, Veronika ; Kocián, Václav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
ČÍM PROSTOR BYL? Prostorem za hradbami. Prostorem, v jehož sousedství procházela obchodní cesta do blízkého Polska. Prostorem s vodním náhonem. Prostorem s textilním průmyslem. ČÍM PROSTOR JE? Je to nepřístupné, opuštěné místo. Prázdné místo, kde zůstala kostra staré textilní továrny se zasypaným vodním náhonem. ČÍM PROSTOR CHCE BÝT? Chce být místem, kam se opět vrátí život. Místem pro setkávání generací, odpočinek a další volnočasové aktivity, ale i místem pro bydlení. Místem, doplňující zelený prstenec města.
|
|
|
Vize pro Krnov
Grunwaldová, Veronika ; Kocián, Václav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
ČÍM PROSTOR BYL? Prostorem za hradbami. Prostorem, v jehož sousedství procházela obchodní cesta do blízkého Polska. Prostorem s vodním náhonem. Prostorem s textilním průmyslem. ČÍM PROSTOR JE? Je to nepřístupné, opuštěné místo. Prázdné místo, kde zůstala kostra staré textilní továrny se zasypaným vodním náhonem. ČÍM PROSTOR CHCE BÝT? Chce být místem, kam se opět vrátí život. Místem pro setkávání generací, odpočinek a další volnočasové aktivity, ale i místem pro bydlení. Místem, doplňující zelený prstenec města.
|
|
|
Dřeviny vhodné do měst, jejich výsadba a údžba
KUBÍNOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce se zaměřuje na výběr vhodných dřevin do městského prostředí, výsadbu a jejich údržbu. V práci jsou dřeviny popsané a rozdělené podle jednotlivých stanovišť, která jednotlivým druhům vyhovují. Jsou v ní popsané jednotlivé úkony před výsadbou, ošetření po výsadbě, následná péče a udržování. Mezi udržovací aktivity patří například řez koruny, nebo v případě nutnosti kácení. Tyto úkony s tím spojené jsou o to důležitější, když se jedná o zastavěné území městského prostředí. Stromy bez pravidelné a poctivé péče jsou pro své okolí nebezpečné v podobě lámání větví apod.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Dolkošová, Vendula ; Hrabec, Josef (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
ANOTACE Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh zástavby nárožní proluky domovních bloků na území poblíž křižovatky ulic Brabansko- Malá Dlážka. Lokalita se nachází na situačně exponovaném místě poblíž nábřeží řeky Bečvy s výhledem na protější historické centrum Přerova, zároveň přiléhá k hranici ochranného pásma městské památkové zóny. Předmětná městská část představuje oblast, kde jsou soustředěny možnosti pro sportovně rekreační aktivity. Východní nábřežní území je rekreační zónou navazující na městský park a přírodní rezervaci. Západním směrem na nábřeží je rozsáhlý areál tělocvičné jednoty Sokol. Poblíž křižovatky, která je vymezena vodním náhonem bývalého mlýna, je sportovní centrum Mlýn s přilehlým parkovištěm. Zdejší lokalita je sportovně významná, je křižovatkou místních cyklistických stezek, pěších i naučných. Vzhledem k vysoké popularitě cyklistiky byla jednou z hlavních funkcí bytového domu zvolena služba cyklocentra se servisem. Pětipodlažní budova je situována jako solitér, území pozemku tvoří otevřený prostor orientovaný ke křižovatce a nábřežní komunikaci. Z architektonického hlediska představuje objekt budovy tvar jednoduché kostky s fasádou tvořenou hladkým proskleným pláštěm černé barvy. Exteriér je řešen parkovou úpravou s architektonickými prvky. Dispoziční členění budovy je zcela podřízeno základním funkcím budovy, které zhodnotí charakter lokality: bydlení, cyklocentrum, služby veřejnosti. V budově je situováno 12 malometrážních bytů, sportovní prodejna, cykloservis, prodejna pekařských výrobků s občerstvením, podzemní garáže. Hlavní nosná konstrukce je železobetonová monolitická, opláštění prosklené sendvičové s tepelnou izolací. Zakládání objektu pomocí železobetonové monolitické vany je ovlivněno vysokou hladinou spodní vody a přeložkou stávající trasy parovodu. Realizací objektu navrhovaného městského domu budou doplněny služby okolních objektů. Přerov je městem cyklistů. Hlavní ideu cyklistického centra je možno dále rozvinout. Nabízí se realizace široké sítě cyklistických stanic, sloužících jako půjčovny kol „citybike“, jejichž pohyb by byl sledován elektronicky. Podpora cyklistiky je v souladu s tendencemi redukce motorové dopravy ve městech.
|
|
|
"Zdravím Vás příteli alias Panerado". Vladimír Holub v osobní korespondenci a kulturním kontextu 20. století.
TREPKOVÁ, Šárka
Předkládaná práce se soustředí na osobnost Vladimíra Holuba (1912-1995), jihočeského umělce a neprávem opomíjeného solitéra, jenž svým vkladem do českého moderního umění patří k významným, leč dosud málo zmapovaným kapitolám české kulturní historie. Vladimír Holub je spojován především se surrealismem. Vedle jeho výtvarného díla a sochařské činnosti je pozoruhodná i jeho bohatá korespondence, kterou vedl s mnoha osobnostmi domácího i světového výtvarného umění a literatury. Právě na tuto korespondenci, jež je z velké většiny uložena v PNP, bude zaměřena předkládaná práce. Ta se pokusí přiblížit Holubův život na základě několika kapitol, které byly zvoleny jako klíčové pro bližší pochopení jeho svérázné osobnosti. V úvodu práce je autorkou zachycen podrobný Holubův životopis, následovat bude historická studie vývoje v českých zemích ve 20. století, kterou doplní konkrétní vývoj událostí v Jindřichově Hradci, místu, kde se Vladimír Holub narodil a prožil většinu svého života. Dále práce přináší vzájemnou korespondenci s Jindřichem Chalupeckým, věnující se především umění a osobě Marcela Duchampa. Následovat bude korespondence s přáteli, kteří jsou jmen rozličného významu. Práce přináší tvrzení, že i přes nepřízeň osudu, danou dobou jeho působení, se Vladimír Holub snažil zachovat si uměleckou a myšlenkovou identitu, jejíž analýzu autorka práce dokládá.
|
|
|
Osobnost Vladimíra Holuba v kontextu moderního umění 20. století
TREPKOVÁ, Šárka
Předkládaná práce se soustředí na osobnost Vladimíra Holuba (1912-1995), jihočeského umělce a neprávem opomíjeného solitéra, jenž svým vkladem do českého moderního umění patří k významným, leč dosud nezmapovaným kapitolám české kulturní historie. Vladimír Holub je spojován především se surrealismem. Vedle jeho výtvarného díla a sochařské činnosti je pozoruhodná i jeho bohatá korespondence, kterou vedl s mnoha osobnostmi domácího i světového výtvarného umění a literatury. Právě na tuto korespondenci, jenž je uložena v PNP, bude zaměřena předkládaná práce. Práce je rozdělena do několika kapitol, v nichž autorka interpretuje Holubův život na základě několika klíčových oblastí, jenž byly pro jeho život stanoveny jako podstatné. Tyto hlavní okruhy tvoří Politika, Umění (a tedy hlavně Literatura) a Přátelé. Jejich význam bude doložen v následné korespondenci, která přinese průřez Holubovým duševním životem, jako i jeho životem a dílem. V úvodu práce je autorkou zachycen podrobný Holubův životopis, který je doplněn vzpomínkami jeho nejbližších či přímo jej samého, což svědčí o jedinečném dokladu umělcovy autenticity. I přes nepřízeň osudu, danou dobou jeho působení, se Vladimír Holub pokouší zachovat si uměleckou a myšlenkovou identitu, jejíž analýzou se autorka práce bude také zabývat.
|
host ::
RSS.